Dolní Újezd, kostel sv. Martina

Obec Dolní Újezd leží na březích potoka Desná ve Svitavské pahorkatině 6 km od Litomyšle a 12 km od Poličky.

Popis poutního místa
Roku 1349 byl Dolní Újezd s farním kostelem postoupen nově založenému litomyšlskému biskupství, které prakticky zaniklo v době husitských válek. Obvod bývalého litomyšlského biskupství zůstal ještě 100 let součástí pražské arcidiecéze, a proto se mohl farář J. Frik z Dolního Újezdu stát po roce 1718 kancléřem Pražské konzistoře. Roku 1729 se s touto funkcí účastnil kanonizace sv. Jana Nepomuckého v Římě, kde u papeže vyžádal povolení Růžencového bratrstva v Dolním Újezdu. Zdejší farář D. W. Pelikán se stal velkým propagátorem bratrstva pro potřeby poutníků založil kapli sv. Daniela (kolem r. 1823 byla přestavěna na školu). Jeho nástupce J. V. Kodym nechal r. 1737 na návsi Na Rovince postavit největší chloubu Dolního Újezdu - barokní sochu P.Marie Růžencové od Braunova žáka J. F.Pacáka spolu se třemi kapličkami. Z kapliček se zachovala jen jedna. Socha P. Marie Růžencové byla cílem poutníků i obecních procesí až do doby vlády Josefa II. Tehdy byly i v Dolním Újezdě podobné slavnosti zakázány a v úplnosti nebyly nikdy obnoveny.

Kostel sv. Martina stojí uprostřed obce obklopen hřbitovem, do něhož se vstupuje volně stojící zvonicí s dřevěným patrem. Vlastní kostel je původně románskou tribunovou stavbou asi z 1. poloviny 13. století. Kostel byl upravován renesančně i barokně (například portály). Vnitřní zařízení kostela je barokní a klasicisní, oltářní obraz maloval J.Umlaf v r. 1875.

Převzato z knihy Poutní místa v Čechách, vydalo nakladatelství Debora v roce 1995.

Poutě a pobožnosti: Hlavní pouť: neděle po 7. 10. (PM Růžencová)

Vzdálenost od objektu

Železniční stanice

Autobusová zastávka