Nejdek, Křížová cesta zpět

Církevní

Informace

Nejdecká křížová cesta byla postavena v letech 1851-1858 Nadací křížové cesty v Nejdku v příkré, téměř nepřístupné stráni na severozápadním úbočí Křížového vrchu (Kreuzberg, 695 m.n.m.), tehdy Střeleckého vrchu (Sschiessberg), nad městem Nejdek (Neudek). Celá staletí byl Křížový vrch , pustý a pásly se na něm pouze ovce, jak to prozrazuje jeho původní název Hirtenberg (Pastýřský vrch). Někdy kolem roku 1625 zřídili nejdečtí měšťané na jeho úpatí střelnici pro místní střelecký spolek. Roku 1626 vydali držitelé nejdeckého panství, Kollonové z Felsu, pro nejdecký střelecký spolek Střelecký řád o šestatřiceti bodech. Dlouhá léta se rozléhaly po Střeleckém vrchu, jak se tento kopec začal nazývat, ozvěny výstřelů nejdeckých ostrostřelců. V roce 1829 museli nejdečtí ostrostřelci opustit svou střelnici v místě u nynější mateřské školy v ulici Závodu míru kvůli stavbě státní silnice do Nových Hamrů. Vyhlédli si nové stanoviště, ostrůvek v řece Rolavě v místě nynějšího Kulturního domu. Podnět ke zřízení křížové cesty dala Anna Häcklová, vdova po bohatém nejdeckém měšťanovi, která zemřela roku 1840. Anna Häcklová neměla žádné blízké příbuzné, a tak celý svůj majetek ve výši 28 tisíc rýnských zlatých věnovala na zřízení křížové cesty. Vykonavatelem její poslední vůle byl městský soudce a představitel obce Franz Waldöstl (1791-1871), který poté založil k tomuto účelu Nadaci křížové cesty. Franz Waldöstl nejprve dosáhl odmítnutí požadavků vzdálených příbuzných, pozůstalých po Anně Häcklové, kteří se domáhali domnělých práv, a poté se obrátil na obec, aby získal další finanční prostředky na křížovou cestu. Zde však neuspěl jelikož město tehdy potřebovalo sehnat peníze na stavbu nové radnice, když původní již hrozila zřícením. Franz Waldöstl využil zoufalé snahy obce opatřit si peníze na stavbu nové radnice a koupil od města na tři a půl hektaru pozemků na Střeleckém vrchu. Zemní práce byly započaty v roce 1851. Pro budování širokých terasovitých cest v prudkém svahu museli stavitelé použít obrovské množství kamene na opěrné zdi o různé výšce v celkové délce 1300 m, některé skály naopak museli ve vytyčené trase vylámat v celkové délce 180 m. Zruční kameníci začali stavět 14 kapliček zastavení křížové cesty z tesaných žulových kvádrů Chodníky křížové cesty byly chráněny proti přívalovým dešťům podélnými příkopy. V místech, kde příkrý svah tvoří úžlabinu, byly pod cestou vyzděny propustky, které slouží dodnes. Nakonec bylo podél serpentinovitě vedených cest vysázeno na 250 stromů, ponejvíce buků. Dne 24. října 1858 proběhlo slavnostní vysvěcení křížové cesty. V roce 1860 byla před prvním zastavením na křížové cestě postavena kaple Olivetské hory. Do kaple byly přeneseny sochy umístěné předtím pod nejdeckou skálou. V letech 1862-1863 byla postavena kaple Božího hrobu na konci cesty na vrcholu Křížového vrchu. Přibližně v téže době byl v mohutné skále naproti kříži vytesána výklenková kaplička a v ní usazena socha Kristus ve vězení. V roce 1863 zhotovil nejdecký truhlářský mistr Wenzel Waldöstl (1816-1866) dřevěný kříž, kterým byl osazen skalnatý vrchol Křížového vrchu. Roku 1897 původní dřevěný kříž nahradil sedmimetrový železný krucifix, který navrhl a odlil ve spolupráci s nejdeckými železárnami klempíř a kovářský mistr Waldöstl, bratr autora dřevěného kříže. Pro svou atraktivní polohu a krásné výhledy na město byla křížová cesta hojně navštěvována poutníky a výletníky. I když nebyla nejdecká křížová cesta nikdy majetkem církve, věřící k ní přesto putovali. K roku 1913 je zaznamenáno procesí věřících, které se konalo u příležitosti 50. výročí postavení kaple Božího hrobu na vrcholu Křížového vrchu, kde poté byla sloužena slavnostní mše. V nejdecké kronice se k roku 1923 píše: „V říjnu 1923 byla dokončena instalace elektrického osvětlení na jednotlivých zastaveních křížové cesty. Již nyní svítí celkem 20 lamp, které jsou umístěny jak na kapličkách, tak i venku a uvnitř Olivové kaple a nahoře na kříži. Do kaple pod vrcholem byl obstarán malý lustr. Pro toto osvětlení bude v elektrárně zavedeno vlastní konto. Náklady na zařízení jsou zčásti kryty nadačními příspěvky zemřelé slečny Magdaleny Kernové, pana Franze Brandnera a taktéž sbírkami místních občanů a přičiněním zdejších železáren. Díky finančním prostředkům, které směřují tímto způsobem na křížovou cestu, bude smazán zbytek dluhu za zřízení osvětlení. Za několik let lze počítat s tím, že čistý výtěžek poputuje ke zkrášlení Křížového vrchu.“ Za první republiky byly na křížové cestě u každého zastavení zřízeny dřevěné lavičky, které však byly během 2. světové války zničeny. Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové válce se křížová cesta přestala udržovat a nastal její rychlý úpadek. Počet návštěvníků křížové cesty dramaticky poklesl. Křížový vrch začal zarůstat náletovými dřevinami a křovinatým podrostem. Po roce 1950 došlo k likvidaci kaple Olivetské hory na počátku křížové cesty. Později byla pobořena i kaple Božího hrobu na konci křížové cesty. Výklenky s reliéfy byly překryty nevzhledným pletivem, které snad mělo chránit díla před poškozením. Během 60. let 20. století byly však původní dřevěné polychromované reliéfy kapliček zničeny nebo rozkradeny. Stejně tak vzaly za své lavičky a osvětlení čtrnácti zastavení. Na začátku 90. let 20. století zbyly z křížové cesty jen kříž na vrcholu a holé kamenné kapličky, které odolaly vandalům jen díky své žulové podstatě a dokonalé práci krušnohorských kameníků. Roku 1999 bylo založeno občanské sdružení Jde o Nejdek, které přistoupilo k obnově a celkové rekonstrukci křížové cesty. Město Nejdek dlouhá desetiletí nevlastnilo pozemky křížové cesty. V jeho majetku byly pouze kapličky č. 3 až 14. Vše ostatní patřilo státu a bylo spravováno podnikem Lesy České republiky. V září roku 2000 díky iniciativě občanského sdružení JoN a dobré vůli podniku Lesy České republiky byla v rámci „Programu 2000“ opravena první dvě zastavení na křížové cestě. Obnovu řídil nejdecký občan Jiří Pichl, pracovník Lesů ČR. Nové reliéfy s tradičními, ale moderně pojatými biblickými výjevy z posledních hodin života Ježíše Krista vytvořila sochařka Markéta Horňáková z Hořic v Podkrkonoší z umělého pískovce. Bohužel se tento materiál ukázal jako málo odolný proti zásahům člověka. Neznámí vandalové již během jednoho měsíce reliéfy poškodili. Město se marně domáhalo převodu pozemků křížové cesty do jeho vlastnictví, a tak se nemohlo pokračovat v opravě cest a opěrných zdí. V listopadu 2001 založilo sdružení Nadační fond křížová cesta v Nejdku a nashromáždil vněm na obnovu umělecké části cesty v letech 2002-2008 2,5 milionu korun. Do fondu přispěli jak nejdečtí občané, tak nejdečtí rodáci, vysídleni do Německa, zejména z Augsburgu a okolí. Dalšími donátory byly město Nejdek, Karlovarský kraj, Česko-německý fond budoucnosti, SWISSFORM a. s. Nejdek, Witte Nejdek spol. s r.o., Sokolovská uhelná a.s. a někteří nejdečtí podnikatelé. Nové umělecké reliéfy kapliček navrhl a vytvořil v letech 2002-2007 nejdecký výtvarník Heřman Kouba, člen Unie výtvarných umělců, a z matriční řezby je odlil z umělé pryskyřice karlovarský výtvarník Michal Špora. Heřman Kouba poté odlitky patinoval různými odstíny hnědi. Jak práce postupovaly, byly nové reliéfy postupně vystavovány. První výstava Zmrtvýchvstání nejdecké křížové cesty v nejdeckém muzeu, na které byl představen první hotový reliéf pro IV. zastavení Ježíš potkává svou matku od Heřmana Kouby pro obnovenou křížovou cestu, proběhla v listopadu 2002. Doplňky a zdobné prvky kapliček navrhl a vytvořil nejdecký výtvarník Stanislav Nádeníček. Reliéfy jsou dnes chráněny bezpečnostními skly. V červenci roku 2007 byla křížová cesta na Křížovém vrchu v Nejdku po soustředěném úsilí starosty města Jana Drobila převedena do vlastnictví města Nejdku. Město se poté postaralo o opravu 14 kapliček, opravu hlavní přístupové cesty a o kultivaci lesa na Křížovém vrchu. Celá křížová cesta byla doplněna veřejným osvětlením a kamerovým systémem. V neděli 31. srpna 2008 v 10 hodin dopoledne byla nově opravená obnovená křížová cesta při příležitostí 150. výročí vzniku znovu slavnostně otevřena a vysvěcena plzeňským biskupem Msgre. Františkem Radkovským. Na pódiu u Mateřské školy na Křížovém vrchu při této příležitosti promluvil hejtman Karlovarského kraje Josef Pavel, starosta Nejdku Vladimír Benda, zástupce starosty města Augsburgu a další osobnosti.

Popis objektu

Křížová cesta v prudkém svahu je dlouhá 1 600 m a překonává převýšení 110 m. Na mnoha místech vedena po kamenných terasách a díky serpentinám je stoupání velmi pozvolné. Navíc jsou cesty široké. Opěrné zdi o různé výšce dosahují celkové délky 1300 m. Chodníky křížové cesty byly chráněny proti přívalovým dešťům podélnými příkopy. V místech, kde příkrý svah tvoří úžlabinu, byly pod cestou vyzděny propustky, které slouží dodnes. Vlastní křížovou cestu tvoří tradičních 14 zastavení v podobě kamenných kapliček.

14 neomítaných hranolových výklenkových kapliček na obdélném podélném půdorysu z tesaných žulových kvádrů. Kapličky jsou 3,5 metru vysoké, široké 1,75 metry a 85 cm hluboké. Kapličky jsou završeny trojbokým štítem s profilovanou krycí deskou původně s hvězdovým křížem z černé litiny, dnes se zdobeným kamenným křížkem na vrcholu. Na čelní straně kapliček byly původně připevněny nahoře i dole ornamentální vlysy, dále dvojice rozet a dvojice hlavic, vše z černé litiny. Dnes jsou kapličky zdobeny rozetami, hlavicemi a ornamentálními vlysy. Na přední straně kapliček jsou obdélné, polokruhově zakončené výklenky ve tvaru románského okna. Niky jsou 171 cm vysoké, 93 cm široké a 42 cm hluboké. Ve výklencích bývaly původně umístěny 140 cm vysoké dřevěné polychromované reliéfy neznámého řezbáře. Koncha niky byla ještě zdobena malým křížem a příslušným číslem zastavení na křížové cestě. Dnes jsou zde patinované umělecké reliéfy odlité z umělé pryskyřice a patinováné různými odstíny hnědi o rozměrech 170 x 90 cm od Heřmana Kouby a Michala Špory, představující tradiční výjevy podle římskokatolického kánonu zpracované v duchu původních odcizených reliéfů velmi zodpovědně v nazarénském stylu. I. Ježíš souzen Pilátem, II. Ježíš přijímá kříž, III. Ježíš padá pod křížem, IV. Ježíš potkává svou matku, V. Šimon pomáhá nést kříž, VI. Veronika podává roušku, VII. Ježíš podruhé padá, VIII. Ženy pláčí nad Ježíšem, IX. Ježíš padá potřetí, X. Ježíš zbaven šatu, XI. Ježíše přibíjejí na kříž, XII. Ježíš na kříži umírá, XIII. Ježíšovo tělo sňato z kříže, XIV. Ježíšovo tělo položeno do hrobu. Reliéfy dnes chrání bezpečnostní skla. K výklenkům vedou dva stupně. Kapličky bývaly doplněny elektrickými lampami ve štítě.