Olomouc, kaple sv. Jana Sarkandra

Kaple sv. Jana Sarkandra má bohatou historii: na začátku 15. stol. zde byla původně městská věznice - ta její část, kde byl Jan Sarkandr vyslýchán útrpným právem, byla přeměněna v letech 1672-73 na kapli. Na jejích základech byla postupně v letech 1703-04 a zejména 1721-24 vybudována novostavba kaple charakteristické barokní podoby. Její výstavba a postupné úpravy byly součástí velkolepé stavební aktivity této městské části: univerzitních budov, semináře sv. Františka Xaverského, dominanty celého areálu kaple Božího Těla, považované dnes za nejvyspělejší dílo olomouckého barokního stavitelství vytvořené rukama místních umělců a. j. K dalším úpravám Sarkandrovy kaple (výměna hlavního oltáře, úprava interiéru) dochází r. 1860 v souvislosti s Janovým blahořečením. Do současné podoby byla kaple uvedena v letech 1909 - 1912 pražským architektem Eduardem Sochorem; vyřešil problém výškového rozdílu terénu dvou okolních ulic rozčleněním kaple do dvou půdorysně stejných podlaží.

Před kaplí sv. Jana Sarkandra u schodiště z Mahlerovy ulice je socha sv. Jana Nepomuckého a uprostřed nádvoří je fontána Pramen živé vody sv. Jana Sarkandra, vysoká 6,2 m od Otmara Olivy, odhalená 6. května 2007.

Vzdálenost od objektu