Praha-Zbraslav, kostel sv. Jakuba Staršího, zámek
Bohoslužby
Informace
Kostel s hrobkou posledních Přemyslovců v areálu bývalého cisterciáckého kláštera
Kostel sv. Jakuba ve Zbraslavi má mnohem starší historii, než by se mohlo na první pohled zdát. Původně na jeho místě stávala jakási malá, svatojakubská kaple. Připomíná se již v době příchodu cisterciáků na Zbraslav, tedy na konci 13. století.
Jednalo se zřejmě o malou románskou stavbu, která byla později přestavěna v cihlovou, gotickou kapli. Zbytky zdiva této kaple se nacházejí v plášti kostela dodnes. Kaple sloužila cisterciákům, než byl dostavěn hlavní klášterní chrám zasvěcený Panně Marii, dokonce zde byly dočasně pochovány některé z dětí Václava II. Velkolepý chrám Nanebevzetí Panny Marie se stal v roce 1305 reprezentativním pohřebištěm Přemyslovců. Jednalo se o největší sakrální stavbu v tehdejších Čechách, vždyť čtyřlodní bazilika měřila zhruba 100 metrů. Královská hrobka se nacházela uprostřed presbytáře. Z nejvýznamnějších Přemyslovců zde nalezli poslední spočinutí Václav II., Václav III. a Eliška Přemyslovna. Krátce zde byl pochován také jeden Lucemburk, Václav IV.
Mariánský chrám i vlastní klášter byly během husitských válek v roce 1420 zničeny. Zdali a do jaké míry byla poškozena také svatojakubská kaple, můžeme dnes jen hádat. Nicméně po návratu cisterciáků na Zbraslav sloužila kaple opět jako hlavní klášterní svatyně. Během Třicetileté války byla Zbraslav opět vypleněna a několikrát vypálena. Zřejmě teprve tehdy vyhasly veškeré naděje na obnovení kdysi nádherného mariánského chrámu. Přibližně v polovině 17. století byla proto kaple sv. Jakuba rozšířena a přestavěna v barokní kostel. Po zrušení cisterciáckého kláštera v roce 1785 se kostel stal farním. V roce 1991 byli ostatky posledních Přemyslovců slavnostně uloženy do nově zhotovené krypty před obětním stolem.
Většina vybavení kostela pochází ze 40. let 18. století. Kostel vyzdobili významní barokní umělci jako Karel Škréta, Petr Brandl nebo Ignác Platzer. Ostatky Přemyslovců byly od roku 1927 uloženy v pomníku Přemysla Oráče od Jana Štursy. Nejznámějším uměleckým dílem je bezpochyby slavný gotický obraz Madony Zbraslavské, jehož kopie zdobí oltář v Mariánské kapli. Skutečným pokladem je pak oltářní obraz Nanebevzetí Panny Marie od Giovanni Battisty Piazzetty, jednoho z nejvýznamnějších benátských mistrů přelomu baroka a rokoka.
Vzdálenost od objektu