Brno, kostel sv. Augustina zpět

Církevní

Informace

Významnou dominantou panoramatu města Brna a orientačním bodem dálkových průhledů v Masarykově čtvrti a Žabovřeskách je vysoká bílá stavba jubilejního chrámu sv. Augustina, která vytváří nároží v prostoru náměstí Míru a ulice Březinovy na úbočí Kraví hory s parkem.
Na rok 1930 se chystaly v celém katolickém světě oslavy jubilejního výročí 1500 let od úmrtí velkého církevního učitele sv. Augustina (+ 28. 8. 430). Památník na tuto událost v podobě nového velkého moderního chrámu, hodný tohoto světce, se rozhodli postavit opat a konvent augustiniánského kláštera. Projekt kostela vypracoval zkušený architekt Ing.Vladimír Fischer, profesor České vysoké školy technické v Brně, v letech 1929-1930. Vzhledem k významnému výročí 1500 let od úmrtí světce bývá kostel sv. Augustina označován též jako kostel „jubilejní".

O místu pro stavbu kostela sv. Augustina se jednalo již v roce 1927. Starobrněnský opat František Saleský Bařina položil základní kámen novostavby kostela právě dne 28. srpna 1930 k důstojné oslavě výročí úmrtí sv. Augustina. Teprve v říjnu a listopadu roku 1932 byla vyřízena úřední povolení ke stavbě, ovšem už téhož roku v létě se podle dochovaných účtů se stavbou započalo. Stavbu jubilejního kostela prováděla firma stavitele Jana Zemana a stavbu řídil stavbyvedoucí J. Trkal. Stavba byla dokončena v červnu roku 1934 a kostel byl 5. května 1935 brněnským biskupem ThDr. Josefem Kupkou slavnostně posvěcen.
Stavba farní budovy byla prováděna a dokončena současně s kostelem. Celkově finanční náklady na stavbu kostela s farní budovou činily 3 414 625 korun a 45 haléřů.
Vedle menšího čistě funkcionalistického objektu Husova sboru v Botanické ulici z roku 1929 od architekta Jana Víska je farní kostel sv. Augustina vynikajícím příkladem sakrální architektury individuálního architektonického projevu meziválečného období. Pozoruhodný harmonický soulad mezi exteriérem a interiérem, bohatě prosvětlený vnitřní prostor chrámu, výtvarná výzdoba - malířská a sochařská díla brněnských umělců, převážně farníků a pasířské práce provedené dle návrhů autora - spoluvytvářejí obraz chrámu sv. Augustina.
Bílá stavba chrámu se štíhlou 50 m vysokou věží má významné postavení v městském panoramatu a je orientačním bodem dálkových průhledů.